Motokros Vítonice

60+60 minut Crosscountry v Březolupech
Nebojte sa, nebudu psat o nejakých nových závodoch, které chceme eště do konca roka stihnůt v Březolupoch odjet, ale chcu vám enem přiblížit to, co sa odehrálo minulů sobotu na Slunečním vinohradě. A že sa teho událo! No pokusím sa vám to v téjto mojí nepravidelné rubrice trochu přiblížit. Budu psat pomáli, bo vím, že pomáli aj čtete:-)
Tož začnu zaséj přípravů. Hromada věcí sa stihla pochystat v rámci (už v minulém článku zmiňovanéj) brigády před posledním závodem Slováckého pohára, bo ludí přišlo moc a nekteří chtěli aj dělat, tož sa vysékalo, táhalo mléko, značily sa pařezy a další věci potřebné pro bezproblémové závody. A totok všecko bylo v režii endurovéj sekce našého Motocrossteamu, takže týmto všeckým ochotníkom patří veliký dík! Já sem přípravu k závodu pojál jaksi velice liknavo, až sa ně to potem vymstilo. Tož ale jak to bylo... V týdňu sem mrkl na filtr–čistý, do nádrže-prázná, na gumy-sjeté a víc přeca na jakésik vrkání néni potřeba, říkál sem si... Tož filtr sem nechál filtrem, kůpíl sem desítku 100 oktanového V-poweru, míchl to s oilem a nacpál až po dekl do kačky, gumy sem dofůkl na 1.0, šak sucho bylo, že trať byla jak betón a bylo hotovo. V pátek večér ně to nedalo a říkám si, že přeca by to chtělo ty dvě hodiny vydržat, tož sem vyhodíl červené pérko z přívěry a nainstalovál žluté-médium. Eště sem nechťél moc mezi tyma stromama spojkovat, tož sem 14z pastorek vyměníl za 13z, pošpónovál řeťaz a bylo hotové. Sobotní ráno ale už nebylo takové jak dycky, bo Ricardo sa teho času už sůstředíl na GO svojého kolena, tož nezbylo než zapřihnůt vozík za subina, kačku zakurtovat, náhazat věci do kufra a čára na trať.
Tam sme zaséj dali do richtiku bufík, připravíl sa zápis a navíc eště aj dorazila časomíra, takže sa po registraci fasováj chip (né chips jako brambůrky, ale čip jako... čip no:-) ) Splantál sem dohromady jakůsi rozpravu a šlo sa do zaváďacího kola. Trať byla parádní! Motokrosová část eště furt pěkně srovnaná po posledních závodoch, endurová část byla pěkně zavlhlá tak akorát a velice pěkně sa ně jelo, tož sem si říkál, že to budů velice pěkné 2 hodiny za řídítkama. Dorazilo cosik kolem 70ti pilotů, tož nebylo nutné dělit sa na dvě rundy, ale mohlo sa to po nutném dotankování seřadit na start. Ten býl pravda kuevsky inačí jak v tem našém Slováckém poháře. Najprv šli na řadu oupni. Seřadili sa do lajny, zdechli mašiny a na mávnutí startli a vyrazili na trať. Minutu a půl po nich šli veťoši a po dalších 90ti vteřinách my, hobíci. Tož startér Stancek Kurůj Junior mávl a já sem tak nejak jako rozvážně hýpl po Kači, tá chytla na drc, hrkl sem tam za dva a tak nejak v poklidu sem odstartovál, říkajíc si, šak mám dvě hodiny před sebů, tož času dosť. Kurňa, už v první zatáčce sem býl snáď předposlední z cca 20ti spolusoupotníků. Tož z hrušky důle říkám si, žádné šetřéní, mosím zkusit jet aj nejak svižňéjc. Ale konkuernce na tem asi byla stejně nebo co a jelo sa celkem fest rychlo a aj sa ně trochu zdálo, že v motokrosovéj části už ně to aj trošku šlo. No asi až do doby než ňa vzál o kolo Gotyš takovů rychlosťů, že sem sa fakt aj trocha lekl. No nic, tož kdo umí-umí, kdo neumí-čumí. No a jak sem si tak filozofovál, tak sem při jedném lesním sjezdu hodíl taků tlamu, že mám na obůch nohách modřiny od řídítek ešče včil. No a to nebylo zdaleka všecko:-) Ale jelo sa ně opravdu moc pěkně. Prvních 60 minut... Pak přišlo to, s čím sem jaksik v tých svojích přípravách-nepřípravách nepočítál. Začalo chcat. Tož v lesních úsekoch to ze začátka ničemu nevadilo, ale jak sem vyjél na lůku a dál za čtyři, tož ňa zadní kolo předběhlo takovým štýlem, že sem sa tam rozložíl na prvočinitele. O to horší sa bylo sekládat zpátky. Porovnál sem řídítka, bástry a říkám si – šak už to nejak dojedu. Vleťél sem do lesa, tam to zaséj bylo celkem dobré a pak na trať. Tam sem chtěl snáď dohnat to manko či co, tož sem temu naložíl a... Při doskoku z nejvrchnějšího hupu sem sa málem rozpantovál zas, bo to nebyla hlina, to býl led! Tož kolo sem jaksi dojél a důle, kde všeci tankovali, tož tam já sem vypustíl kola skoro na nulu. Tankovať nebylo potřeba. S mojím jezdeckým stylem kadla-kadla, sem mohl jezdit celý deň. Tož na upuštěných kolách už to bylo o cosik lepčí, ale enem na chvílu, bo chcalo čím dál víc. V lesním úseku už sem na na svojích slikoch trápíl tak, že sem si říkál, že už to zabalím a počkám do konca. Ale lůková dolní sekca mě zas cosik na tom mokru začla bavit, tož sem 15min před koncem vjél do dalšího kola. No ale to sem neměl dělat. První část trati sa dala, ale v prvním lesním výjezdu sa to tak zaštosovalo, že už sem sa ani nemohl normálně rozjet. Tož byla pata špička jak v tanečních a jaksi sa to rozhýbalo. Pak sem pro změnu netrefíl drážku, což mělo za následek, že sem hodíl další držku:-) A to sem býl trepvá v půlce trati. Na horní lůce sem si ustlál snáď už enem ze zvyku a jelo sa na prostřední motokrosovů část. Tam sa ně zas podařilo to, že přední kolo bylo tak zalepené blackem, že už sa sotva točilo, a to ňa čekál poslední lesní výjezd, před kterým sem sebů růbl zas. Naštěstí už to tam traťáci zavřeli, bo tam vyhnila půlka startovního pola, tož sem už dojél enem lůku a celé to nekonečné poslení kolo sem dokončíl, ale stejně ně to nebylo připočtené, bo sem to nestihl v limitě.
Tož nebudu vám ani říkat, jak sem dopadl. Byla to bída s nůzů, ale tož celé dvě hodiny sem jél a nejak aj dojél a s ohledem na podmínky v poslední hodině su celkem aj rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Tolikrát už sem sa nekůlál ani nepamatuju. Doma pračka skákala po kúpelce jak tatramatka před čtvrtstoletím a já sem kačku umývál snáď dvě hodiny, ale tož to k temu patří. A vlastně dobře ně tak, šak mohl sem si to pořádně obut a zas to mohlo byt cosik lepčí. Ale to sů kdyby. Býl to opravdu závod o dvůch dějstvoch. První pěkné, druhé specifické, ale dohromady to snáď býl pro všecky pěkný motoristický zážitek. Aspoň já sem to tak měl. Aj když sem býl víc na zemi jak v sedle.
Po závodě sem zas nejak odhlásil výsledky a co sem sa bavíl s Láďů Hrušků, tož v bufíku bylo také všecko 1A! Klobaně, cigára, párky, lahváče, svařáky... Myslím, že nikdo nemohl řéct ani popel. A za to patří dík všeckým, kdo sa na sobotních závodoch podílali, včetně nekterých drahých poloviček členů klubu.
Tož tak. Totok býl asi opravdu poslední závod, který sa letos u nás odjél. Víc už teho nebude. Před sebů máme ešče tů ukončenů Slváckého pohára. Z téjto parády snáď také neco připísnu, tož ně zachovajte přízeň a občas na toten fejsbůk nahlédnite.-)
Bahnu a lesu zdar a hlavně... Bacha včil na ty zelené kamizolkáře, je jich v teréně jaksik moc. Aspoň na můj vkus:-)