Pravdou je, že v současné době zrovna moc aktivit a aktivních jezdců náš Motoklub nemá. O to více je cennější a chvályhodnější počin dvou našich borců, kteří mi poslali reportáž.
Bratři Robert a Bohdan (Skyd a Bond) patří v poslední době k těm aktivnějším členům a taky díky nim MKV funguje. Jejich hlavní motoaktiita není motokros, ale jsou to dálkové rally. Už v minulých letech se několikrát zúčastni Rally Kopanica v okolí slovenské Myjavy a před pár dny se vrátili z maďarské Hungarian Baja.
Jejich report z Hungarian baja moc rád zveřejňuji.
Borcům patří obdiv a velký dík.
Fotky zde: https://pabfoto.rajce.idnes.cz/Hungarian_baja/
Report zde:
5.8. - 8.8.2021 proběhl ve městě Varpalota závod pod názvem Hungarian baja FIA&FIM Cross-country Rally World Cap a my jsme se jako amatérští závodníci rozhodli jej absolovat s vizí nasbírání nových zkušeností, z tohoto neobyčejného světa rally sportu na pláních maďarské přírody.
Hned tak z kraje, když se člověk rozhodne na poprvé jet větší závod, je to prakticky snadné. Stačí říci ano a jde se na to. Samozdřejmě že to není věc, kterou se rozhodne a na druhý den se jede, ale stojí za tím spousta týdenních příprav, před celkovým závodem. Je třeba jak nachystat sportovní náčiní, tak patřičné papíry které zapříčiní více lítání než by si člověk řekl. Kde se hrabe přihlášení na takový 2H měřený tréning. O této části ale snad jindy...
Je třeba vědět, že na takovýto závod je třeba dorazit z denním předstihem, jelikož na místě pořádání člověka čeká předloženích veškerých dokladů pořadateli, aby vás mohl zaevidovat do závodu. V našem případě jsme se až divili, kolik papírování pro jízdu je potřeba. Druhá stránka věci po 2h byrokracii je kontrola stavu motocyklu do závodu, kdy sebe v plné zbroji, která musím samozdřejmě splňovat určité normy, odvezete spolu s motocyklem ke komisaři FIM, který pečlivě kontroluje technický stav sportovního náčiní od pneumatiky až po horní část plexi a i doplňků motorkáře. Na pár dílů vám napíše vaše závodní číslo, což znamená že je již není možné během závodu měnit a pokud vše v důsledku kontroly dopadne jak má a komisař je spokojen, máte zelenou do závodu.
Samotný závod se odehrával v širokém okolí města Varpalota. Byl rozložen do tří závodních dní. Pátek 6.8. PROLOG, kde se startuje co minuta to závodník, dle pořadí v jakém se člověk přihlásil do závodu. Na krátké ale rychlé 7,69km dlouhé trati utříbí startovní listina na další závodní den.
SOBOTA 7.8. první den závodu nás čekalo 280,46 měřených kilometrů a k tomu 77,50km přejezdů, mezi jednotlivými rychlostními zkouškami, servisem a možností doplnění paliva ( dále RZ ).
NEDĚLE 8.8. druhý den závodu nás čekalo 166,6 měřených kilometrů s 63,56km přejezdů taktéž mezi jednotlivými RZ, servisem a možností doplnění paliva
V těchto výše zmíněných dnech se událo mnohé a díky značně náročnému terénu, kde byla i třeba navigace leč trasa byla vypáskována se dost závodníků ztratilo a časový plán se pořadatelům začal bortit. Za příčinu to mělo zrušení posledních RZ pro motocykly a čtyřkolky. Nás tedy minula RZ v prvním dni 57,84km a v druhém 83,3km.
Naše osobní dojmy z výše uvedených dat:
Jak jsme již výše zmínil, byl to náš první větší závod se závodním povrchem, který mají snad jen v Maďarsku a od začátku sem se na tomto prakticky učil jezdi. Spousta kamení velkých i malých velikostí místy tak hluboko v zemi že trčel jen nepatrný kousek a to ve vysoké rychlosti pak dělalo pěknou paseku a motocykl se příčil jako splašený kůň. Místy člověk narazil i na naši zvyklou lesní krajinku ale i zde se nedalo spolehnout na naučené věci z domova. Jednou za čas prudký výjezd nebo naopak sjezd ale stále v kamenitém stylu s tvrdým podkladem a jakou nezbytná součást všude spousta prachu.
Ve zkratce zde vše bylo nové a se zvyky z našich terénů se nedalo počítat, protože zde se motocykl choval úplně jinak. Možnost stopy byla ale rozmanitá, aby také ne, když před námi startovala auta, side by side a dokonce i dva kamiony. Člověk musel být ale stále v pozoru s pečlivosti čtení trasy, jak terénu, tak na roadbookové pásce, což se místy hodilo, protože vypáskovanou trasu auta poničila a člověk na křižovatkách o pěti směrech pak nevěděl kam jet. V tomto jsme ale zase trošku kovaní a tak se nám podařilo neudělat žádnou chybu ve čtení roadbooku a ani jednou nezabloudili. Dá se říci, že to pro nás než závod byl spíš takový trénig a obeznámení se, jak to ve světě tohoto sportu na vyšší úrovni chodí. Za nás obrovská spokojenost, jednak že jsme dojeli celí a zdraví ale také jako žínka nacucaní zážitky a zkušenostmi, které se budou jistě v blízké budoucnosti zúročovat.
Bond a Skyd
).
